|
Vysočinou na sněžnicích... |
|
|
|
|
Předposlední únorový víkend vyrazilo sedm „statečných" členů SK Sportcentrum K2 vyzkoušet další ze zimních radovánek - „pochoďák" na sněžnicích. Cílem výletu, naplánovaného tentokrát na dva dny, byla jediná oficiálně uváděná horská chata Vysočiny na kopci Lucký vrch (739 m.n.m). Expedice začala v obci Krátká, kde nás po ránu vyklopil příjemně vyhřátý autobus a která v silném ranním větru doprovázeném chumelením a mohutnými závějemi silně navozovala atmosféru bájného „Klondajku". Odtud se tři nadšenci a tři odvážné borkyně vydali přímou čarou přes zasněžené pláně kolem Samotína a Milov na Podlesí. Zde se k nim po krátkém občerstvení přidal organizátor výpravy Pavel Kusý, aby pak kompletní sestava mohla pokračovat přes kopce v okolí Březin do Pusté Rybné. Závěrečný ostrý 2km výstup sjezdovkou až na Lucký vrch byl po právu odměněn nádherným pohledem na rudě zbarvený západ slunce, který předznamenal změnu počasí na další den....
Ubytování na horské chatě bylo příjemným překvapením a to jak se týče prostředí, tak především příjemném „domácím" přístupu personálu, nicméně to nejlepší nás čekalo až v nedělní ráno. Pro někoho to mohla být třeba bohatě prostřená snídaně, která mile překvapila, ale pro všechny to určitě byla dočista vymetená obloha a tak není divu, že nástup do sněžnic nesnesl dlouhého odkladu. Nezapomenutelné zážitky přišly hned na úvod a překonávání panensky neposkvrněných jiskřících plání mezi Luckým vrchem a Damaškem patří k tomu nejlepšímu, co nám letošní zima nabídla a zcela „doslovně" se nám na vyjádření té krásy nedostávalo „slov". Další část putování přes kopce Vysočiny vedla lesem kolem Rybenských Perníčků, Zkamenělého zámku a Karlštejna až do Svratky. I tato část byla příjemnou procházkou, kterou si každý vychutnával po svém a tak závěrečné brouzdání sedmi Yetti po zasněžených golfových hřištích nad Svratkou bylo už jen tou pomyslnou zlatou tečkou za smysluplně prožitým víkendem. A co říci úplně na závěr? Bylo to pro nás zase nový zážitek a možná i splnění dětského snu protože pří překonávání bílých plání nešlo jinak než v duchu prožívat pocity, které jsme si vysnili při čtení knížek Jacka Londona.
|
Komentáře